[TEXT:] [Emi] [G] [D] (1)Já snad hned, když jsem se narodil, [G] [D] [G] na bludnej kámen šláp', [D] [Emi] [D] [Emi] a do školy moc nechodil, i tak je ze mě chlap, [G] [D] [G] [D] [G] velký dusno, který nad hlavou mi doma viselo, [D] drsnýmu chlapu nesvědčí, [Emi] [D] [Emi] já ťuk' si na čelo. D, G, D, G, C, G [G] [D] (R1)Máma mě doma držela a táta na mě dřel, [G] já mohl jsem jít hned študovat, kdybych jen trochu chtěl, [D] voženit se, vzít si ňákou trajdu copatou [G] [Emi] a za její lásku platit celou vejplatou, hó hou. (2)Potom do knajpy jsem zašel a tam uslyšel ten žvást, že na lodích je veselo a fasujou tam chlast, a tak honem jsem se nalodil na starej vratkej křáp, kde kapitán byl kořala a řval na nás jak dráb. [G] (R2)Máma mě doma držela ... (3)Vlny s kocábkou si házely a každej dostal strach a my lodníci se vsázeli, kdo přežije ten krach, všechny krysy z lodi zmizely a v dálce maják zhas' a první byl hned kapitán, kdo měl korkovej pás. [G] (R2)Máma mě doma držela ...... (4)Kolem zubama už cvakali žraloci hladoví, moc nikomu se nechtělo do vody ledový, k ránu bouře trochu ustala, já mořskou nemoc měl, všem, co můžou chodit po zemi, jsem tolik záviděl. [G] (R2)Máma mě doma držela ...... (5)Jako zázrakem jsme dojeli, byl každý živ a zdráv a všichni byli veselí, jen já jsem rukou máv', na loď nikdy víc už nevlezu, to nesmí nikdo chtít, teď lituju a vzpomínám, jak jen jsem se moh' mít. [G] (R2)Máma mě doma držela ......

Trajda copatá

3

08. 11. 2026