[TEXT:] (I) [D] [A] [D] [G] [D] [A] [D] [A] [D] [G] (1) Žil Adam v ráji, cítil se sám, řekl mu Pán Bůh: ženu ti dám [D] [A] [G] [A] [D] udřeš se za to, až příjdeš na to, jak se to dělá a dělat se to má (R1)Jednou je málo, desetkrát moc, pětkrát to stačí za celou noc za pravdu dáte, až poznáte, jak se to dělá a dělat se to má (2) Žili dva mladí, ona a on, v lásce vždy měli, veliký shon byli by chtěli, kdyby věděli, jak se to dělá a dělat se to má (R1)Jednou je málo, desetkrát moc... (3) Seděli spolu u téhož stolu, ona vždy oči, sklopené dolů já neznal ženy, neměl tušení, jak se to dělá a dělat se to má (R1)Jednou je málo, desetkrát moc... (4) Já jsem byl chlapec, panic nesmělý, ona vždy řekla: příjdu v neděli pak políbím tě a naučím tě, jak se to dělá a dělat se to má (R1)Jednou je málo, desetkrát moc... (5) Můj příběh končí, váš začíná, někdy je pravda a mnohdy jiná za pravdu dáte, až poznáte, jak se to dělá a dělat se to má (R2)Jednou je málo, desetkrát moc, párkrát to stačí za celou noc za pravdu dáte, až poznáte, jak se to dělá a dělat se to má (R3)Jednou je málo, desetkrát moc, pětkrát to stačí za celej rok za pravdu dáte, až poznáte, jak se to dělá a dělat se to má

Večerníček

Petr Čejka

3

01. 07. 2015