[TEXT:] [D] [A7] (1) Maminko, tatínku, posílám vám vzpomínku [D] z letního tábora, jistě víte, že vám píše vaše dcera Barbora. (2) Strava se nedá jíst, dneska byl jen zelný list, polívka studená, co v ní plavou místo nudlí číslice a písmena. (3) Myslela jsem prostě, že budou různé soutěže, slíbili bojovku, pak jsme hráli vybíjendu, na ovce a na schovku. (4) Štefan, hlavní vedoucí, chodí s naší vedoucí, která je příšera, scházejí se, líbají se u totemu za šera. [Emi] [A7] [D] [Hmi] (R) Proč jsem se nenarodila o pár let dřív? [Emi] [A7] [D] [D7] Dneska bych krásně chodila se Štefanem, co říká si Steve. [Emi] [A7] [D] [Hmi] Proč jste mě prostě neměli o pár let dříve? [Emi] [A7] [D] Řekla bych: "Nebuď nesmělý, líbej mě, Steve." (5) Závěrem dopisu ještě trochu popisu: ta bréca vedoucí je tlustá jak dvě normální oddílové vedoucí. (6) Když běží po lese, všechno na ní třese se, užívá make-upu, co na ní ten Štefan vidí, to já prostě nechápu. (R) Proč jsem se nenarodila o pár let dřív? (7) P.S. Pošlete dvě--tři sta, jsem bez peněz dočista, pojedem do Písku, máme v plánu zastavit se v jitexovém středisku. (8) Když jsme se koupali, všichni na mě koukali, je to tím, že možná v jednodílných plavkách už jsem, už jsem prostě nemožná. [Emi] [A7] [D] (R) Proč jsem se nenarodila, nenarodila, dřív?

Barbora píše z tábora

Zdeněk Svěrák

2

09. 09. 2016