[TEXT:] [C] [Ami] (1) Z rozmlácenýho kostela [C] [G7] v krabici s kusem mýdla [C] [Ami] přinesl jsem si anděla, [C] [G7] [C] polámali mu křídla. [C] [Ami] Díval se na mě oddaně, [C] [G7] já měl jsem trochu trému, [C] [Ami] tak vtiskl jsem mu do dlaně [C] [G7] [C] lahvičku od parfému. [C] [Ami] (R) A proto prosím, věř mi, [C] [G7] chtěl jsem ho žádat, [C] [Ami] aby mi mezi dveřmi [C] [G7] pomohl hádat, [C] [Ami][G7] [C] [G7] [: co mě čeká a nemine. :] (2) Pak hlídali jsme oblohu, pozorujíce ptáky, debatujíce o Bohu a hraní na vojáky. Do tváře jsem mu neviděl, pokoušel se ji schovat, to asi ptákům záviděl, že mohou poletovat. [C] [Ami] (R) A proto prosím, věř mi... (3) Když novinky mi sděloval u okna do ložnice, já křídla jsem mu ukoval z mosazný nábojnice. A tak jsem pozbyl anděla, on oknem odletěl mi, však přítel prý mi udělá nového z mojí helmy. [C] [Ami] (R) A proto prosím, věř mi...

Anděl

Karel Kryl

1

09. 09. 2016