[TEXT:] [Ami] [C] [Ami][G] [Ami] (1) Jel krajem divný kníže a chrpy povadly, [C] [Ami] [E] když z prstů koval mříže a z paží zábradlí, [Ami] [G] [Ami] [G] [F][Emi] [: on z vlasů pletl dráty, měl kasematy z dlaní [Ami] [G] [Ami] [Emi] [Ami] a hadry za brokáty, zlá slova místo zbraní. :] (2) Kam šlápl, vyrůstaly jen ocúny a blín, když slzy nezůstaly, tak pomohl jim plyn, [: hnal vítr plevy z polí a Kristus křičel z kříže, když rány léčil solí ten prapodivný kníže. :] (3) On pánem byl i sluhou, a svazek ortelů si svázal černou stuhou, již smáčel v Chanelu, [: a hluchá píseň slábla, když havran značil cestu, již pro potěchu ďábla vyhlásil v manifestu. :] (4) Měl místo básní spisy a jako prózu mor a potkany a krysy a difosgen a chlor, [: měl klobouk z peří rajky a s důstojností snoba on vymýšlel si bajky, v nichž vítězila zloba. :] (5) Měl pendrek místo práva a statky pro gardu, v níž vrazi řvali sláva pro rudou kokardu, [: on lidem spílal zrádců, psal hesla do podloubí, v nichž podle vkusu vládců lež s neřestí se snoubí. :] (6) Dál kníže nosí věnce tou zemí zděšenou, on strach má za spojence, jde s hlavou svěšenou [: a netuší, že děti z té země, v které mrazí, prostě a bez závěti mu jednou hlavu srazí. :]

Divný kníže

Karel Kryl

1

09. 09. 2016