[TEXT:] [G] [Hmi] (1)Jarmila vždycky mi radila, [D7] [G] [D7] abych pracovní dobu dodržel, [G] [Hmi] dneska mně ale náramně [D7] [G] táhlo domů, a tak jsem prostě šel [Emi] Jarmila má totiž dneska narozeniny, [D7] proto jsem dnes přišel dříve o dvě hodiny, [G] [Hmi] na stole sklenice, smích slyšet z ložnice, [D7] [G] [D7] v předsíni stojí pánské střevíce. (2)Vytahuji z aktovky květiny, uvažuji, kdo asi přijel z rodiny, tipuji nejspíše na strýce, kdo jiný měl by přístup až do ložnice. Kdo jiný, kdo jiný než strejda z dědiny, vzpomenul si na Jarmilu, nejsem jediný, v ruce mám kytici, už stojím v ložnici, vidím, že nevymřem po přeslici. [G] [Hmi] (3)Kdepak! Jejda, není to strejda, [D7] [G] [D7] Františku, ty máš boty úplně jak on, [G] [Hmi] přičemž nechávám prostor úvahám, [D7] [G] vyhledávám optimální tón, [Emi] kterým bych oba dva jednak pohanil, [D7] přitom abych nikoho slovem nezranil, [G] [Hmi] takže jsem chvíli stál, pak říkám:"Krucinál, [D7] [G] [D7] tebe bych, soudruhu, tady nehledal." [G] [Hmi] (4)Dodnes mě mrzí, že jsem byl drzý [D7] [G] [D7] a že jsem pracovní kázeň porušil, [G] [Hmi] dřív než o hodinu vypnul jsem mašinu, [D7] [G] čímž jsem rozdělanou práci přerušil. [Emi] Oba si mě postavili na kobereček [D7] a to, jak zle mi vyčinili, nedal jsem za rámeček, [G] [Hmi] z nevěry nedělám závěry, [D7] [G] [D7] [G] mrzí mě, že jsem u nich pozbyl důvěry.

Jarmila

Pavel Dobeš

1

11. 07. 2014